Projekt Srdce s láskou darované má svůj řád a jasný cíl, ale cesta k němu je svobodná a plná volnosti. Umí unavit, ale zároveň nabíjí. Může mít smutný příběh, ale nadějný, povzbudivý konec.
Jelikož ráda tvořím, ale nejsem příliš políbená výtvarným nadáním, snažím se vymýšlet i pro své žáky takové činnosti, které nemusí vést nutně jen skrz linie, kresby, šablony či ohraničený kus papíru. Ale přes zážitek, prolínání předmětů a přemýšlení „za obraz“. Tento projekt se jako jeden z mála nabízí k tomu, aby se zde skloubilo projektové vyučování s příležitostí pro tvoření a časem věnovaným třídě.
Hodiny, které vypadaly jen jako hraní si, byly plné povídání, sdílení příběhů, naslouchání, získávání informací. Žáci se dobrovolně zapojovali do práce i o přestávkách, byli si vzájemnými rádci, pomocníky. Učili se zodpovědnosti za svou část úkolu. Bez mravenčí práce a trpělivosti by dílo nevzniklo. Žáci krůček po krůčku viděli, jak je nutná spolupráce i čas pro uzrání nápadů. V každém předmětu jsme otevírali nová témata, která se nenásilnou formou dotýkala lidskosti. Bylo krásné pozorovat, jak žáci chtěli být součástí něčeho nevšedního a sdílet radost z dokončeného díla.
Byť šlo o soutěž, naše třída výzvu pojala spíše jako dlouhodobý projekt, který by si našel své uplatnění i bez vítězného konce. O to větší zavládlo nadšení, když jsme se dozvěděli, že třída dostala pozvání do Prahy. Výlet, který si děti zaslouží.
Proto mohu souhlasit se všemi, kteří tvrdí, že Srdce s láskou darované má smysl. Ať tento projekt uchopíte z jakékoliv strany, vždycky si najde svá pozitiva a příznivce z řad žáků i učitelů. A i když vaše třída nebo tým nezvítězí, zanecháte v žácích stopu dobra. A o to vlastně celému týmu srdcařů jde. Vychovat z dětí slušné, pokorné, odvážné osobnosti, které si všímají věcí a lidí okolo sebe. Ať je k tomu navede paní učitelka nebo kamarádi, jejich zapojení se do akce je nesmírně důležité. Věřím, že příští ročníky budou minimálně tak úspěšné a nápadité jako těch deset uplynulých. Přeji Srdci s láskou darovanému, aby si rok od roku nacházelo víc a víc příznivců, kteří se nebudou bát rozsévat dobro, radost a podávat pomocnou ruku.
Lenka Hyrlíková, učitelka,
ZŠ a MŠ Opava-Malé Hoštice
